Každý z nás chce svůj dům ochránit před nejrůznějším nebezpečím. A není divu, koneckonců to má být místo, kde si můžeme bez jakýchkoliv obav odpočinout. Dává tedy smysl, že si jej zařídíme tak bezpečně, jak je to jen možné.
Jedním z rizik, kterému jsou budovy vystaveny, je i zásah bleskem. Platí samozřejmě to, že čím větší onen dům je, tím je větší pravděpodobnost, že do něj udeří. Jako obranu proti tomu je v zákoně nařízeno, aby měly hromosvody bytové domy revize-elektro-revtech.cz, ale i jiné budovy, ty výškové především.
V našich podmínkách se to týká hlavně paneláků, ale i některá sídla firem jsou v současné době dosti vysoká. Samozřejmě se pak mžeme ptát, proč je to nařízeno. Koneckonců, vnější stěny domů jsou již dávno stavěny z nehořlavých materiálů, nebezpečí, že se po zásahu bleskem vznítí, je tedy skutečně minimální. Nebo ne?
Zde totiž vstupuje do hry elektřina, kterou každý z nás denně využívá, a bez které bychom si život nedovedli představit. Problém zde je v tom, že veškeré vodiče i přístroje jsou stavěny na určitý konstantní přítok proudu. Pokud dojde k jeho rapidnímu, silnému zvýšení, jako se to stane právě když uhodí blesk, může dojít k přepětí a následnému zkratu či vzniku požáru.
Právě tomu mají zabránit hromosvody. Jejich účelem je, aby blesky udeřily právě do nich, a následně byly neškodně odvedeny do země. Toto opatření je velmi účinné, avšak ani ono není stoprocentní. To je i důvod, proč elektrárny při silných bouřích vypínají přívod proudu do nejvíce zasažených oblastí. Riziko je zkrátka příliš velké, a hodina bez proudu je rozhodně menší zlo, než právě požár či zničená elektronická zařízení.
Vzhledem k tomu, že díky globální změně klimatu můžeme i u nás očekávat stále extrémnější výkyvy počasí, což se týká i bouří, je jasné, že se tato opatření rozhodně vyplatí dodržovat, a mít hromosvod na domě v dobrém stavu. Může nám to totiž zachránit i život.
