Historie
Zjistit, kdo první nadzvedl své tělo díky botám na podpatku je jako zjistit, jestli byla dřív slepice nebo vejce. Odpověď bude stejná. Postupnou evolucí vzniklo vše.
Řím a Řecko
Třeba ve starém Řecku a Římě (+- 800 let před naším letopočtem) podpatky využívali herci k lepšímuzdramatizovánídějev antických tragédiích, na ulicích šlo lépe rozeznat lehkou dívku. A v průběhu let si panstvo nechtělo ušpinit své drahé boty od bláta a odpadků, tak na ně přikovali dřevěné podrážky, které se už trošku podobaly dnešnímu klasickému klínku.
Egypt
Ve starověkém Egyptě byla tato obuv výsadou vyšší třídy. Ta ji hrdě nosila na slavnosti. Zajímavé je, že je nosili i z podstatně nižšího společenského postavení, třeba řezníci, kterým ulehčovaly pohyb po podlaze smáčené krví od zvířat.
Persie
Peršané používali podpatky pro jízdu na koni, na kterém dojeli až do Evropy, kde se „obuv do sedla“ také chytila.
Turecko
Ve 14. století začíná vláda platformové obuvi tzv. chopine. Zvláštní, že se tyhle extravagantní boty prošlapaly do Evropy. Benátčanky jim podlehly asi nejvíce. Bez svých osmdesáti centimetrových podpatků nemohly vyjít bez doprovodu ani na procházku.
Francie
Dejme tomu, že první velký boom udělal Ludvík XIV (přelom 17. a 18. století), který se producíroval ve svých zásadně červených deseticentimetrových střevíčkách. Měl k tomu chudák malý důvod, neboť měřil 1,63 m. Podpatky dovolil nosit pouze svému vysoce postavenému dvoru, ovšem které musely být nižší než ty jeho. Jenže, co má král, chce mít každý. Nejen úředníci, či živnostníci, ale i ženy. Právě tady v osmnáctém století muži definitivně přišli o právo na podpatky. Myslím, že to ani nebylo na škodu. No uznejte, nám ženám prostě sluší víc.