Schody používá naprostá většina z nás každý den. Najdeme je prakticky v každé budově, bez ohledu na její výšku, ať už se jedná o náš domov, práci či školu. Pokud zrovna nemáme pohybové potíže, pak je prakticky ani nevnímáme.
Tomu samozřejmě pomáhá i svalová paměť, kterou si za svůj život vytvoříme, a díky které se nemusíme na jejich překonávání prakticky ani soustředit. Není tedy divu, že si ani nevšimneme, kolik nejrůznějších druhů schodišť existuje.
Tím prakticky nejpoužívanějším je pak v dnešní době samonosné schodiště. Jedná se o schodiště, které je pouze upevněno ke zdi, a prostor pod ním je prázdný. Potkali jsme se s ním již někdy prakticky všichni.
Je jasné, proč je tak používáno, zvláště ve vyšších budovách. Nemusíme je totiž stavět do špičky, neboť nepotřebují spodní podpěru. Ušetří se tím tedy spousta místa. Je totiž možné je takto stavět nad sebe.
Samozřejmě se můžeme ptát, zda je tento typ dostatečně bezpečný. Přeci jen, schody nejsou zrovna lehké, a k tomu musíme přidat i váhu lidí, kteří po nich chodí, stejně jako zátěž, které jsou vystaveny. Je tedy jasné, že je na místě být opatrný.
Obavy jsou zde samozřejmě pochopitelné, ale vzhledem k tomu, jak moc je tento typ schodů rozšířený, je jasné, že nejsou příliš opodstatněné. Přeci jen, musí splňovat určité bezpečnostní standardy, aby byla jejich stavba vůbec povolena.
Můžeme to vidět i na vlastní oči. Víme, jak jsou samonosná schodiště rozšířená. A nyní si stačí uvědomit, jak často slyšíme o tom, že by se nějaké probořilo, například z důvodu únavy materiálu. Prakticky nikdy.
Je tedy jasně vidět, že obavy zde nejsou na místě. V tomto případě můžeme věřit stavitelům i architektům. Přeci jen, kdyby se spletli, pak by si je s velkou pravděpodobností už prakticky nikdo nenajal. A to rozhodně žádná firma nechce z pochopitelných důvodů riskovat.